Srpen 2009

Vysvobození

21. srpna 2009 v 17:25 | Kitt C. |  Povídky
Pokud si vzpomínám, tuhle povídku jsem slibovala hooodně dávno xD Nu což, pár měsíců uteklo a já ji vyhrabala z archívu. Nedivte se její "kvalitě". Začátky dělají své ...

Tak a je to zase tady

16. srpna 2009 v 21:02 | Kitt C. |  Deníček blázna
Ano anoo, Kitt se vrátila z koňského tábora :) A co tam bylo? Něco úžasného. Naučila jsem se práci na jízdárně, seznámila se z moc super lidma i koňma a hlavně tam byla bezmezná sranda xD Kecání a blbnutí do půlnoci, přehnaná arachnofobie (nad mojí postelí je pavouk, spím venku) atd :) Jak jsem říkala, poznala jsem tam mnoho super lidí. Hlavně Lucku, Denču, Marťu, Kajču, Alču a Ivču. Poděkování za vtipnost tábora patří dvoum uličníkům Honzovi a Jirkovi (ale Jirko, to, žes mě podvedl s Luckou ti neodpustím xD).

Do konce prázdnin snad budu doma a budu se snažit psát, psát a psát. Bohužel se k tomu nějak nemám, takže náhodné čtenáře zahltím jen spoustou keců ze života :)

První práce s energiemi

8. srpna 2009 v 15:48 | Kitt C. |  Zážitky
Po přečtení článku od Alušky jsem základní cvičení s energií musela vyzkoušet. Počkala jsem si na večer, když všichni byly zaneprázděni něčím jiným než rušením mě. Oznámila jsem, že jdu spát. Sedla jsem si do postele a zhasla světlo (ve tmě se mi lépe vizualizuje :)).

Zavřela jsem oči, spojila ruce a hluboce jsem se nadechla. Poté jsem si představila úzký kůžel energie proudící z vesmíru přímo do mé korunní čakry. Když se mi energie dostala do těla a dále se rozlévala, celé tělo mi začlo lehce brnět a potom se zahřálo. Lil ze mě pot jak z ... (:D). Tunel jsem začala zvětšovat, až se zastavit na nějaké velikosti. Všechnu energii jsem se snažila nasměřovat do rukou a dlaní. Sotva tam dorazilo docela velké množství, dlaně se rozpálily a zůstávaly horké. Podle návodu jsem ruce začala oddalovat, až se energie rozpůlila a kolem každé ruky bylo svítívé kolečko. Opatrně jsem ruce zase spojila.

Soustředila jsem ještě více energie do dlaní. Až byly obaleny světle modrou energií, znova jsem je začala oddalovat. A hle! Šlo to více těžko než předtím. Z energie jsem udělala kouli mezi dlaněmi a dlaně jsem chtěla zase spojit. Ovšem narazily na něco docela pevného, co pružilo - ta koule energie. Tak jsem ji nechala rozprostřít po rukách a dlaně zase spojila.

Takhle jsem to udělala několikrát a nakonec jsem nechala energii, aby se rozlila po celém těle. Tunel čerpající vesmírnou emergii jsem "odpojila", poděkovala a s krásným pocitem se vydala na kutě :)