Leden 2010

Já jako Na'vi

31. ledna 2010 v 13:18 | Kitt C. |  Moje fotky
Jednou večer jsem se nudila a přemýšlela, co vyvádět. Myšlenky se mi zatoulaly k nedávno shlédnutému filmu Avatar. A vtom mě to napadlo! Zkusím si pohrát s Photoshopem a udělat ze sebe domorodce z Pandory.

To jsem ještě nečekala, kolik dřiny a sprostých slov přede mnou bude :D Na internetu jsem si našla obrázek Neytiri, podle jejíž podoby jsem utvářela tu mou. A teď najít nějakou mojí fotku. Hups, první oříšek. Žádný portrét u mě nebyl k nalezení. Tak jsem tedy vybrala jednu, kde jsem z 3/4 pohledu a navíc mám vlasy přes oko. Nu což, nic lepšího nebylo.
Začala jsem pracovat ve Photoshopu. Upravit oči, nos, udělat modrou pleť, změnit barvu očí, z blond vlasů udělat tmavě hnědé, upravit řasy, přidat tmavší pruhy na obličej a světelné body. Zní to jednoduše, ale moc jednoduše se to neprovádělo :) Asi od 21:30 do 0:19 jsem se opravdu nenudila. A výsledek?

Souhra náhod?

28. ledna 2010 v 20:36 | Kitt C. |  Zajímavosti
Dějí se stále a dokola všude okolo nás. Potkáma někoho, na koho jsme mysleli. Pozdravíme se a jdeme dále. Byla to přeci jen souhra náhod. S takovými příklady bych mohla pokračovat. Ale co když se pod touhle "souhrou náhod" skrývá něco více?
Kdo četl knihu Celestinské proroctví, ví na co narážím. Na první vhled. Pokud jste tuhle knihu ještě nečetli (doporučuji, je opravdu poučná ;)), tak vám objasním o čem jde v prvním vhledu. Ve zkratce, říká nám, že všechny "náhody" nejsou náhody, ale situace, které se mají stát a mají vám něco přinést. Nabádá nás k tomu, abychom si těchto situací všímali a snažili se jich využít.
Možná si říkáte, že je to blbost. Já si to říkala taky, ale za nějakou dobu jsem si začala všímat náhod, které jakoby náhodami nebyly. Možná se tak tvářily, ale pod všemi těmito situacemi se skrývá překvapení a nějaké to poznání.

Například jsem byli v knihkupectví, abych se mrkla, jestli tam mají další díl Upířích polibků. Neměli. Tak jsem se otočila, že si to zamířím ven. Ale ouha. Jeden regál, stojan, druhý regál. A v každé mezeře byl někdo nasáčkovaný. Fajn, tak si to obejdu, nohy mi neupadnou. Když jsem šla, očkem jsem mrkala po knížkách na regálu. Najednou mě jeden obal zaujal. Vrátila jsem se a knížku vzala do ruky. Velká kniha o enneagramu. "Co to sakra ten enneagram je?" zasyčela jsem a knížku otočila, abych si přečetla o čem je. Znělo to dobře, tak jsem mrkla na cenu. Skoro 400 Kč. Docela dost, na můj studenský rozpočet, ale tak co, vědění něco stojí.
Není to dokonalý příklad pro výše zmíněnou teorii. "Náhodně" byly zabrané uličky, pro rychlý odchod z knihkupectví a kdyby mi lidé uhli, byli by namačkaní v regálech mezi knížkami. A poté mě "náhodně" zaujala tahle kniha. Nevím, co mi přinese, ale podle předmluvy hodně :)

Další "souhra náhod" (na kterou si pamatuji) nebyla nijak plodná na informace, ale ta souhra okamžiku je nezapomenutelná. Na FB jsem si projížděla, co se událo nového. A najednou status "zkus to se mnou (srdíčko)". Tento status patřil klukovi, do kterého jsem tak, ehm, trošku zabouchnutá a bohužel nesměřoval ke mně. A z repráků hrálo "...angels screamin' in pain" a následující písnička: "Shut up".
Kouzelná shoda okamžiku nemyslíte?

Co z toho plyne? Všímejte si "náhod" kolem sebe, vyplatí se (viz př.č.1) a něco se dozvíte, nebo vám něco dojde (př.č.2)...

Tak to je sexy :P

13. ledna 2010 v 19:19 | Kitt C. |  Deníček blázna
Ale vážně. Všechno je sexy. Ten chlap je sexy, ten můj reliéf klíče je sexy, dokonce i nepropracovaný obrázek koně je sexy. A určitě bude sexy konec 1.sv. války, který se musím naučit. Jo a moje nová zrcadlovka je taky sexy.
VŠECHNO JE SEXY!

Fajn, co mi hrabe? Nevím, ale dneska říkám všem věcem, že jsou sexy. A to kurva jsou :D
Grrr... prostě skvělá nálada z nevyspání :D
No nic, končím :D Zas mi hrabe ;)

Krize?

8. ledna 2010 v 20:22 | Kitt C. |  Deníček blázna
Nene, nebudu mluvit o krizi hospodářské, nýbrž o krizi mé.

Já vážně nevím o čem psát... Výblitky z každodenního života nejspíš nikoho nebaví a nemám dostatečné vědomosti na to, abych tady vyplajzla plno článků třeba o jemnohmotných bytostech.

Ale co je dobré (nebo spíš špatné?) je to, že se u mě začíná objevovat básnické střevo. Prostě jdu a napadnou mě nějaké verše. Bohužel to tím končí. Pár dalších se nedostaví a poezie odplouvá s ostatními myšlenkami :(

A když tu už tak píšu, napíšu i něco, co se událo. Začneme školou - děs, samý písemky... prostě pololetí :/ Dneska jsem zaspala. Druhý týden po sobě :D Jen s tím rozdílem, že jsem minule "zaspala" (prostě se mi nechtělo vstávat O:)) a dnes jsem doopravdy zaspala :) Nu což, stane se.

A teď jsem dostala nápad. Hodím jsem nějaké básničky od mistrů básníků, čteme je ve škole a jsou krásný :) Myslím, že jsou od pana Hlaváčka a ještě kohosi :) Oh, mě snad osvítil duch svatý :D
Jo a málem bych zapomněla! Já se začla učit japonsky? Watashi wo Lenka desu. Jsem Lenka .. čumíte co? :D
A ještě umím počítat..
Ichi, ni, san, yon, go, roku, nana, hachi, kyu, zyu, zyuichi, zyuni...

No jó, už končím
Mějte se fanfárově ^^
Kitt C.