Březen 2010

Cortesano XVII

28. března 2010 v 17:23 | Kitt C. |  Mé obrázky
Tohohle krásného hřebce plemene andaluský kůň jsem kreslila podle portrétu u seriálu o plemenech v časopise Koně a hříbata.
Byla to první "koňská" kresba pastelkami, proto padla volba právě na bílého koně, abych se s pastelkami oťukala a zjistila, jak "fungují" :)

Cortesano kitt-c.blog.cz

Jsem na sebe pyšná

27. března 2010 v 20:01 | Kitt C. |  Deníček blázna
Už nějaký čas máme problémy, které jsem nechtěla tahat na světlo internetu, rozebrala jsem to s kamarádkou, rozebrala jsem si to v hlavě a zase zaujala odmítavé stanovisko připravena utéct. Ale řekla jsem si NE! Už od problémů utíkat nebudeš, postavíš se jim čelem, i když máš strach. Jsi silná a strach je něco, co se má překonávat, zvládneš to.
Dneska jsem tedy jela do mamčiného nového bytu, pomoct jí sestavovat nábytek. Prostě jsem si musela přiznat, že se vážně bude stěhovat a tím, že se budu mermomocí bránit tam jet, ji stejně doma nezadrží. A rovnou jsem zabila dvě mouchy jednou ranou, jelikož tam byl její "kamarád" (já mu říkám "mamčin nový chlap"). Prej jsem při představení byla v rozpacích! Sakra a kdo by se netvářil blbě? (snažila jsem se sice tvářit co nejpříjemněji, ale zálesk ironie a sakrasmu se asi objevil).
Ale jsem na sebe pyšná, že jsem tuhle cestu podstoupila a nezachovala se jako pštros nebo kůň - strčením hlavy do písku nebo útěkem.

Odpoledne byla bezvadné (až na to, že jsem dobíhala vlak :)). S P. jsme se prošly, zašpinila jsem sestřiny boty, mám zabahněné moje ponožky, ale bylo fajn :). Prošly jsme se přes louky do hospody, nasbíraly podběl a také jsem nafotila koně. Jejich vlastník mě překvapil, když mě seřval, ať je nefotím tak špinavé, že jsem mu měla říct, že tam přijdu, že by je vyčistil. A nesmím zapomenout na ten krásný západ slunce :)

Dnešní den byl opravdu vydařený...
Vaše unavená, leč spokojená Kitt :)

Šílený týden...

25. března 2010 v 19:51 | Kitt C. |  Deníček blázna
Dnes jsem si uvědomila, že jsem tady od pondělka ničím nepřispěla. Jaksi mi do života vlétlo pár událostí, kterých nelituju, ale jaksi mi rozbily můj časový plán :)
Pondělí bylo ještě relativně v pohodě, Týdenní novinky úspěšně zveřejněny, obrázek (který jsem slibovala) jsem nechtěla týž den zveřejňovat, přeci si všechno nevybiju v jeden den :) Počká do úterka, řekla jsem si a s blogováním zkončila.
Úterý, úžasný to den. V pondělí jsem zjistila, že jsem vlastně kamarádce slíbila, že s ní pojedu na koncert UDG do Ostravy. Napsala jsem jí SMS, jak tedy jedeme. Odpověď byla překvapivá "Nikam se nejede." Cože? Vždyť jsme se domluvily. Nechtěla jsem se vzdát a zjistila spoje tak, abychom se dostaly na 19:00 do KD Akord v Ostravě. Vlak, tramvaj a mapka, abychom tam trefily (náš orientační smysl často selhává :)). Za deset minut jsem stihla být u ní se spoji v hlavně a vyrazily jsme do Ostravy. Zdárně jsme přežily cestu tramvají a na druhý pokus jsme i trefily do Akordu. Koupily jsme lístky a jaké to bylo? To vás čeká i s fotoreportem (ukradla jsem jí foťák) v jiném článku :))
Domů jsme přijely před dvacátoutřetí hodinou. A že mě čeká písemka z biologie? Prosím ne, chci spát...
Středa byla mile překvapivá. Písemka se nakonec píše ve čtvrtek, takže si moje nenaučená hlavička oddechla. V ZUŠce i přes otřesné téma "Rok puberťáka" to bylo celkem fajn. Učitel mě pochválil za dobrý nápad a učitelka neměla ani jednu připomínku :) Když se člověk potom dostane v 18:00 domů nemá čas ani náladu na nějaké blogování. Ale ještě že se vyspím...
To ano, ze středy na čtvrtek jsem se vyspala, ale ráno bylo dosti nemilé. S myšlenkou, že nám odpadá první hodina jsem si mohla poležet, ovšem vše je duální. Ve škole jsem zjistila, že jsem si první hodinu prospala (která byla normálně) a místo suplované hudebky (ve které jsem se chtěla učit biolu) jsme měli výtvarku, kde jsem (i bez pomůcek) musela kreslit. Takže učení se posunulo na poloprokecanou velkou přestávku. Naštěstí test dopadl dobře, jen jsem místo povrchových vyvřelin napsala výlevné. A po odpočívacím odpoledni konečně můžu sepsat článek.
Teď mě ovšem omluvte, jdu se učit...

Sterben für dich

21. března 2010 v 18:15 | Kitt C. |  Povídky
Jak jsem slibovala v tomhle článku, zveřejním zde pár povídek z období, kdy mi bylo 12-12,5. Škaredé to číslo. Není to ani kvůli tomu, že bych se chtěla chlubit mými "spisovatelskými" schopnostmi, je to spíš pro mou zákeřnou radost z toho, že nebudete moci zastavit smích. I když u téhle povídky ani ne, na to mám připravenou jinou perličku ;)

Byla inspirována písničkou Sterben für dich (Zemřít pro tebe) od LaFee a kapelou Tokio Hotel (jak jsem již říkala, bývala jsem velkou fanynkou :)) Berte ji prosím trošku s nadhledem :)
V povídce byly upraveny pouze pravopisné chyby (ani Word není všemocný :D)

Bože POMOC :D

19. března 2010 v 19:21 | Kitt C. |  Deníček blázna
Už delší dobu chci vybarvit jeden školní výtvor v počítači. Je to anděl s dlouhým copem, který se jmenuje Shirou. A podle tohohle andílka jsme vytvořili postavu v manze. A když jsem se dnes konečně dokopala k tomu, abych ho naskenovala. Naše obluda (rozumějte tiskárna, ale ona vydává takový divný zvuky :D) je velmi "inteligentní" a proto po spuštění skenovacího programu mi vyhodila chybu. Prostě "Na disku je málo místa." Takže okamžitě jsem si vyjela volné místo na disku C. Přs 3 GB, dyť to je dost. Ale naší milé obludě to asi nestačí :/
Po prozkoumání dokumentů všech uživatelských účtů jsem usoudila, že tatínek tam má postahovaných plno filmů, tudíž jeho dokumenty zabíraly značnou část disku. Ale taky jsem se dala do prohrabování dokumentů mých.
A tradá, co jsem nenašla? Povídky z roku 2007. Samozřejmě na téma Tokio Hotel.
A řeknu vám, milí zlatí, dlouho jsem se tak nenasmála :D I teď se pořád přiblbě hihňám. Ovšem když vám tady nějakou hodím, smací náladou váš nakazím taky :D

První výročí :)

17. března 2010 v 16:11 | Kitt C. |  O blogu
Tak už to přišlo, před pár dny, 15.března, "moje psaná duše" oslavila první rok své existence. Většinou se při výročích říká, co jsme spolu zažili. Nezůstanu stranou :)
Zažila jsem těžké citové vypětí,
objevila jsem jemnohmotný svět,
přeorientovala jsem se na jiný hudební žánr,
začala se zajímat o úžasnou zemi vycházejícího slunce
a díky blogu si dokážu lépe třídit myšlenky :)

Takže přejděme od věcí které byly a vykročme pravou nohou do dalšího roku :)

Vzpomínky zůstanou

15. března 2010 v 20:23 | Kitt C. |  Zamyšlení
Na Facebooku kliknu na odkaz od A. Spustí se písnička Totgeliebt. "Es ist vorbei bei bei est ist vorbei bei bei 'všichni a nahlas!' Bei bei bei *členové si přiloží ruku k uchu* BEI BEI BEI *přiloží si ruku k uchu* BEEEEI BEEEI BEEEEI!"

Podívejte se aspoň na kousek. Byli bez masky, bez přetvářky, bez machrování. Prostě sví a originální. Jiní.

A teď?

Pájuška

12. března 2010 v 20:57 | Kitt C. |  O blogu
Pájušce, která sídlí na blogu lafinka.blog.cz budu pomáhat s vizuální stránkou povídky Krvavý motýl. Znám ji už z minulého blogu, skvělá, hodná a zajímavá osůbka :)


I donť like chemistry

9. března 2010 v 17:27 | Kitt C. |  Deníček blázna
A vlastně když tak přemýšlím, nemám ráda všechny předměty ve škole. Teda kromě výtvarky a tělocviku, do nich se učit nemusím :))
Zítra píšeme z organické chemie, jsem zvědavá, co z toho dostanu, do učení se mi moc nechce. Ale aspoň si dopíšu sešit... zápisy na papírech nejsou zrovna nejlepší :) A když jsme u sešitů, koupila jsem si nový do němčiny. Ten (původně 20ti stránkový) "sešit" už je opravdu na odpis. Stránky z něj padají a o přehlednosti se taky mluvit nedá O:) A navíc se na obálce vyjímá takový chlapec... Když nám dnes učitelka oznámila, že se sešity budou známkovat, zaletěla jsem do papíráku a koupila nový v tvrdých deskách. Doufám, že něco vydrží :D
Teď jsem zase odběhla od hlavního tématu. Jak jsem procházela ten "sešit" z chemie, narazila jsem na hlášku z jedné hodiny. Bavili jsme se o nějakých elektrofilech (neptejte se mě prosím, co to je :D) a někdo byl strašně chytrý
"Kationtům říkáme elektrofily..."
"Takže elektrofil letí jenom na mladé elektrony?"
"Ne, to by byl pedoelektrofil, elektrofil letí na všechny"
Že jsme úchylní? Ale kdepak :) Jen jsme dnes diskutovali na téma "Dát někomu"

Konec výblitku ;)

Nic není tak špatné, jak se zdá být, stačí se jen dívat

8. března 2010 v 19:24 | Kitt C. |  Mé obrázky
Tento obrázek s dlouhým názvem "Nic není tak špatné, jak se zdá být, stačí se jen dívat" je pro jednoho klučinu ze třídy.

Pokud se podíváte pořádně, zjistíme, že to oběšené vlastně není člověk, ale figurína a z větví stromu se místy vytvářejí srdíčka. Ale to je jen detail ;)


To je to tvoje malování...

6. března 2010 v 20:05 | Kitt C. |  Deníček blázna
... vzdušnejch zámků
malování
po zdech holejma rukama
tě nezachrání,...

Poslední dny si připadám jako nějakej kreslící maniak. Kreslím, kreslím, kreslím, kreslím. Ve škole, po škole, odpoledne, večer. Dobře, odpoledne ne, to jsem byla fotit (vznikly zajímavé záběry, o které se určitě podělím ;)). Né že by mi to nějak vadilo, baví mě to, jen mi to přijde krapet... divné? Asi ano, hlavně je to divné kvůli tomu, že pořád sedím u kompu...
Nu což.. Ve škole vznikli dva draci (čtete dobře, já nakreslila draka :D) a doma mám náčrt obrázku "Maska" a obrázek pracovním názvem "Zlá kněžka" jsem začla dělat tuší. Taky jsem se konečně dokopala k obrázku pro jednoho skvělýho človíčka ♥, kterému bohužel není nejlíp. Takže v příštím týdnu tady bude asi nějak rušno ;)

Čtyři živly

3. března 2010 v 20:44 | Kitt C. |  Básně
Tahle "literární kravina" byla stvořena za jízdy vlakem, když jsem jela do kina. Dívala jsem se z okna a příroda mě prostě uchvátila. Je to slátanina, ale nemohu ji sem nedát ;)

Miluji zemi,
měkký koberec v lese
i rozeklané skály.
Miluji ji pro jeji jistotu a stabilitu

Miluji vodu,
ty večné hravé kapky života
Miluji ji pro její rozpustilost, vážnost i sílu

Miluji vzduch,
tu nespoutanou sílu přírody,
miluji ho pro jeho svobodu,
volnost a neviditelnost

Miluji oheň,
zkroceného oře
i divokého mustanga
Služebníka i mučitele

Miluji je,
protože to jsou dítka Matky
Matky přírody...

Nestíhám, nestačím

3. března 2010 v 20:38 | Kitt C. |  Deníček blázna
Poslední dny ubíhají jako rychle rozjetý vlak, ve kterém se vezu a nemohu z něj vyskočit. Pondělek byl ještě v pohodě ale potom to jelo. Úterý, středa... Dneska je středa? Připadá mi, že musí být přinejmenším pátek. Tři dny trvají jako skoro celá věčnost.. Brr, je mi z toho špatně :(

Ale včera, včera jsem byla na Percy Jackson: Zloděj blesku. Fajný nápad filmu, ale zpracování občas hooodně pokulhávalo :D Například Percy nikdy nedržel v ruce meč. Holka ho skoro zabila, ale když se dostal k vodě (byl to totiž polobůh- syn Poseidona), všechny rány se mu vyléčily (to tak divné nebylo) a najednou bojoval jako mistr šermu :D Nemálo jsem se smála... Podobných scén tam bylo více, ale nebudu kritizovat.
A dneska? Učitelka nám oznámila, že musíme mít do dalšího dne vyrobenou věc do hudební výchovy, která souvisí s hudbou a můžeme na ni sáhnout. Tak jsme s Verčou zabily skoro 5 hodin výrobou "notové zvonkohry". Ona to není zvonkohra, jen tak vypadá.. a je ženiální :)