Srpen 2010

Plná až po okraj

30. srpna 2010 v 21:21 | Kitt C. |  Deníček blázna
V posledních dvou týdnech se toho hodně událo. Hlavně v termínu 16.-25.8. V těch dnech byl letní běh Odyssey. A já nevím co říct.

Nudné prázdniny?

4. srpna 2010 v 21:16 | Kitt C. |  Deníček blázna
O těhle prázdninách si opravdu chvíli nesednu.
Hned 1.7. jsem odjížděla na tábor, kde jsem strávila 17 skvělých i méně dobrých dnů. Na jednu stranu jsem si to užila, na stranu druhou jsem pěkně procvičila nervy. Jsem ráda za to, že jsem docela flegmatik a některé věci už občas neřeším.
Z tábora jsem se vrátila v neděli a hned další sobotu, po vyprání všech věcí, nákupech a sbalení jiných věcí jsem se vydala na týdenní sjíždění řeky Otavy. Tohle byla teprv dovolená! Zpívání s kupou skvělých lidích u ohně, obcházení v noci všech hospod ve vesnici, komín z panáků až ke světlu (vypili jsme přes 180 panáků - cca 25 lidí) a první pití. Ano, nikdy mě alkohol příliš nelákal, ale vodáci mě zkazili :) A čistit zuby je přece nutnost! I když možná ne polovinou flašky Zelené, kterou jsme dali ve třech. Prostě balzám na nervy, projetí se s přátely pěknou přírodou, smích, radost, zábava.
1.8. jsme se vrátili a dnes, 4.8. (středa) jsem se dozvěděla, že v pátek pojedeme do Chorvatska. Celodenní vyplácnutí na pláži mě teda moc neláká, ale přinejhorším se budu procházet po pobřeží a něco nafotím.
Místo Chorvatska mohla být varianta jet na 4-5 dní na chatu a na podzim na poznávací výlet do Paříže. Tohle bych braa radši, ale prý si musí sestra léčit alergie atd. a moře je na to super.
Z Chorvatska se vrátím 15.srpna a 16. jedu brzy ráno 400 km do Jizerských hor, čeká mě 7 h a 46 min cesty vlakem k tábořišti, kde se koná letní běh ČLK Odyssea.
Zatímco jsem se mohla procházet doma po lesích, postupně a pomalu chystat úkoly na Odysseu, musím vše udělat dneska a zítra, abych čekatelky vůbec udělala.
Doufám, že si podle svého gusta odpočinu u moře. Možná to bude balzám na duši, který už nutně, mezi tím vším prázdninovým stresem, potřebuji.

A jen tak mimochodem, neznáte někdo nějaký dobrý a kvalitní film na zkouknutí? Děkuji za tipy ;)

Když se Kittie nudí

4. srpna 2010 v 19:04 | Kitt C. |  Moje fotky
Tak často sáhne po foťáku a jelikož je tak nehorázně sebestředná, tak se fotí. Můj "foťáček" je ale momentálně 10 km daleko, takže jsem zapla webku na noťasu. Ano, kvalita příšerná, ale aspoň se mé sebelibé já trošku vyřádilo. Nějak jsem se nezaměřila na kvantitu, takže z dnešního nudění (odpovězení na otázku ohledně práva, fotka, otázky, fotka atd :D) toho příliš nevylezlo. 80% výsledků skončilo někde v ... prostoru.
Dobře, dám to pod perex ;)

Too much energy...

4. srpna 2010 v 1:00 | Kitt C. |  Deníček blázna
O prázdninách si odpočineme od školy, načerpáme novou sílu, novou energii, abychom se s chutí (???) mohli zase vrhnout do dalšího školního roku. Budeme dělat domácí úkoly (dobrej vtip :P) a učit se (hahaha :D).
Jenže když nejsme někde na dovolené, jaksi nemáme co dělat.
Polovina lidí sedí u počítače, někteří se opékají na sluníčku (což je mezi 10 a 16 hodinou nezdravé) a někteří se jen tak poflakují, kreslí, píšou, nebo se jdou projít s kamarády po městě.
Já bohužel většinou patřím (díky své lenivé povaze) k první skupině. Ale nejhorší na tom je, že celou tu dobu u počítače dělám naprosté nic. Poflakuju se po blozích, od ničeho k ničemu.
A to potom večer, když mám jít spát, se dívám skoro do půlnoci na filmy a když už se hodně nudím a nemůžu spát píšu nesmyslný články.
Když jsme chodili do školy, dopoledne nás tolik vyčerpalo (ono vymýšlení náhradní činnosti než je ta, co je v hodině je náročné ;)), že odpoledne prolenošíme/někam zajdem/připravujeme se do školy a večer zajedeme do postele než bys řekl únava. Aplikuji to na všechny, možná to ale u někoho takhle není, nevím.
Teď takhle o prázninách, kdy není pomalu do čeho píchnout se člověku nechce a zatraceně opravdu nechce spát, protože mysl prostě není unavená. Ano, očička se klíží, ale v makovičce pořád chřestí semínka (co to je výraz?). Asi budu každý den dumat nad filozofickými otázkami.
Co bylo první, slepička, nebo vajíčko?
slepička, nebo vajíčko?
slepička?
vajíčko?
slepička...
vajíčko...
???

Editace 1:11 (pěkný to čas:))
Mimochodem, dnes jdu lézt (poprvé) na skálu, těším se jak malé dítě. Lezení (a hlavně po skalách, ne po umělých stěnách) mě vždy nehorázně lákalo. Prostě rezonuji blízko zemi. A teď asi valím spát, za pět hodin vstávám...

Dávno bych měla být v Opavě...

3. srpna 2010 v 0:14 | Kitt C. |  Deníček blázna
Tak se jdu vypsat z půlnočních pocitů. Nějak mi připadá, podle keců ostatních lidí, že bych měla být dávno někde v Opavě. Pořád kolem sebe slyším různě skloňované blázen, nenormální a šílená. Naštěstí to je myšleno ve stylu střelený blázínek.
Ale víte co je na tom nejhorší? Já si tak vůbec nepřipadám. Jsem jenom holka s občas prdlými nápady, morbidním smyslem pro humor, která má zálibu v barevných, praštěných a úžasných japonských kapelách.
Bohužel mě bláznem nzývá nejčastěji má mamka. Nakreslím Kloboučníka z Alenky v Říši divů (není ale ještě dokreslený) a hned jsem blázen díky odfláknutým, ale poměrně dobře vypadajícím vlasům. A díky kresbám koní jsem taky blázen. Ale já to chápu, snaží se tím říct, že tohle by nenakreslila a že jsem šikovná (to jen aby to nevyznělo, že si jen stěžuju ;)).
A teď píšu tenhle článek pochopitelný jen pro mé okolí, které stejně naštěstí tento blog nezná.

A teď bychom se mohli dostat k pravé pointě článku. Odpoledne jsem se pekelně nudila a  projížděla blogy. Na blogu jedné holčiny jsem našla její fotku s novým účesem - polodlouhé vlasy s ofinkou.
Nedalo mi to a potom, co jsem se vykoupala jsem stoupla před zrcadlo a přemístila moji starou pěšinku z levé strany doprostřed. Ofinu, která sahala až pod bradu jsem zkrátila k obočí a na jedné straně ji nechala delší. A zítra (teda dnes :D) vlasy dokonce změní (poprvé úplně!) barvu. Chtěla bych kaštanovou hnědou, ale z blond by to byl pěkný skok. Takže mě čeká světle hnědá, ideálně s nádechem do oranžova.
Pro lepší ilustraci výsledku mého impulzivního, pro mě nezvyklého chování přiložím i fotku. Prosím nelekat se ;)
Kitt
Vypadám o něco mladší, než můj věk 15 let je a taky jsem lehce spálená ...

Tak tedy dobrou noc
přeje nová Kitt :)

Nechci být dokonalá

2. srpna 2010 v 17:24 | Kitt C. |  Zamyšlení
Dokonalost je jen název pro něco, kde nedokážeme najít chyby. Myslíme si, že je to skvělé, úžasné a lepší to být nemůže.
Dokonalost je neosobní. Chyby dělají člověka.
Tuhle jsem se dala do řeči s profesionálním fotografem. Má vystudovanou školu, fotí dlouho, fotí dobře, fotí kvalitně a hlavně rád něco někomu vysvětluje. Když jsem se s ním před rokem seznámila, tušila jsem, že tenhle člověk mě dokáže hodně naučit.
A je to pravda, poradil mi mnoho věcí jen popostrčením k tomu, že si mám přečíst manuál k fotoaparátu. Já, leč mám zrcadlovku bezmála půl roku jsem se k tomu pořád neměla, na krabici, ve které je manuál se práší a málem bych na něj i zapomněla, nebýt dotazu, na který mi bylo odpovězeno, že si mám prečíst manuál.
Mezi řečí mi oznámil věc, kterou už dávno vím díky mému výtvarnému zájmu - malíř nikdy nemá být spokojen se svým dílem. To stejné platí i o fotografii. Fotograf by si měl vždy říct, že tady měl nechat kousek místa více, měl nastavit větší číslo clony, delší čas pro lepší prokreslení. S tímhle se naprosto ztotožňuji, vyjma jedné fotky. Podařilo se mi ji vyfotit před rokem, či dvěma, kdy jsem cvakala fotky na automatiku jako pominutá. Kouzlo okamžiku čarovalo a mě se podařilo vyfotit zatím nejlepší fotografii. Náhodou.

hra světel a stínů kitt-c.blog.cz
S tímhle dílkem jsem vážně spokojená.
Onen večer byl studený, ale oheň hřál a osvětloval pár posledních tváří, které ještě nešly spát. Byla jsem unavená, ale když jsem zaslechla rozhovor o focení, do žil se mi vlila nová síla. Dozvěděla jsem se pár věcí ohledně focení, ale postoupila jsem i ve svém sebezkoumání o něco dál.
Víte, proč laik fotí? Aby, když se profesionální fotograf podívá na jeho fotky a řekne, že to je vážně dobré. Že ta fotka opravdu za něco stojí. Pochválí zajímavý nápad, dobrou kompozici, pěkné nasvícení.
Ale to nechci. Nechci, aby mě chválili a obdivně plácali po rameni. Nechci být dokonalá. Nechci ztratit svoji specifickou nedokonalost. Protože kdyby všichni a vše bylo dokonalé, život by nebyl takový jaký je. Naštěstí nic nikdy není dokonalé.
Ale až budu chtít, budu dokonalá...